Učí angličtinu a tělocvik a běhá půlmaratony
Multimediální den nás tak inspiroval, že jsme se rozhodli zapátrat i v řadách našich pedagogů a hledali jsme aktivní sportovce. Není žádným tajemstvím, že se naši učitelé scházejí pravidelně v tělocvičně a hrají fotbal a volejbal. Kdo ale sportuje ještě usilovněji?
Mgr. Aleš Winkler učí angličtinu a tělovik, ví se o něm, že pravidelně běhá. Byl tak hodný, že nám zodpověděl několi otázek, a zde jsou.
1. Jak často si chodíte zaběhat?
Počet, délka a intenzita běhů se dle různých okolností během roku mění. Jsou týdny, kdy se k běhání nedostanu vůbec (ať už z důvodů časových nebo třeba kvůli nemoci), a naopak, pokud se chci připravit na konkrétní půlmaraton, pak se snažím trénovat mimo jednoho odpočinkového dne každý den. Určitě také záleží na ročním období kalendářního roku. Běžecká sezóna závodů začíná na jaře a končí na podzim, takže není nutné bláznit s tréninky v listopadu a prosinci. I tělo vám pak určitě poděkuje, když mu dáte během těchto měsíců čas na regeneraci. A taky není na škodu si od běhu prostě odpočinout. Pokud bych to tedy měl shrnout – když se zrovna nechystám na konkrétní běh, pak se snažím vyběhnout alespoň 3 x týdně, přibližně 4 měsíce před závodem navyšuji počet tréninků na 6 v týdnu. Samozřejmě výše popsané je ideální stav platící pro svobodné a bezdětné, kteří nejsou nikdy nemocní .
2. Jak často jezdíte na závody a věnujete se i jiným disciplínám kromě půlmaratonu?
Pro mě osobně je ideální počet 3–4 půlmaratony za rok. Tento počet se doporučuje i obecně, aby byl mezi jednotlivými závody dostatečný časový prostor na trénink a regeneraci. Přes léto se kvůli vyšším teplotám tyto běhy ve velkém nekonají, takže ideální rozložení je dva půlmaratony na jaře a dva na podzim.
Mimo těchto delších běhů se pak dle časových možností snažím účastnit i kratších běhů, pořádaných spolkem Běhy Zlín (všem velice doporučuji www.behyzlin.cz). Tito borci organizují ve Zlíně a jeho okolí závody o délce 5–10 km pro běžce opravdu všech věkových a výkonnostních kategorií, a to během celého kalendářního roku. A jako příjemný bonus se na startu můžete potkat třeba s legendou triatlonu Petrem Vabrouškem či mílařkou Kristiinou Mäki, kteří se příležitostně těchto běhů účastní.
A potom je tu ještě horský maraton dvojic Beskydská sedmička. V roce 2011 mě bývalý kolega a kamarád Petr Pleva vyhecoval k účasti na této akci, kterou jsme pak společně absolvovali ještě pětkrát. Poslední dva ročníky jsem se na start B7 postavil po boku mojí manželky. V současné podobě se jedná o trasu o délce 101 km s celkovým převýšením více než 5500 metrů.
3. Jakého úspěchu si ze svých závodů ceníte nejvíce?
Určitě půlmaratonské maximum 1:21:43 z Ústí nad Labem v roce 2020. Tento divný „covidový rok“ byla prakticky celá jarní sezóna zrušená, a tudíž nebyla žádná příležitostí k organizovaným běhům. Díky tomu se mi předzávodní tréninkové období protáhlo z plánovaných 4 na 8 měsíců (leden–srpen). Během této doby nebylo jasné, jestli a kdy se nějaký závod vůbec uskuteční. Díky tomu se mi ale ve výsledku podařilo v září srazit osobák o 10 minut.
Rád taky vzpomínám na Beskydskou sedmičku z roku 2014, kdy jsme s parťákem zvítězili ve své kategorii.
4. Upravujete si i nějakým konkrétním způsobem jídelníček a máte nějaké speciální triky, jak se udržet v kondici?
Já mám to štěstí, že jídelníček zatím nemusím nijak zásadně řešit . Jediné, co přidávám v období intenzivnějšího tréninku, jsou doplňky na rychlejší regeneraci po běhu. Co se týká tipů, jak se udržet v kondici, tak jako ten nejdůležitější bych zmínil konzistentnost, což samozřejmě neplatí jen pro běh,
ale pro jakoukoliv činnost, ve které se chcete udržet ve formě. Pochopitelně záleží, jak vážně to s během člověk myslí. Někdo si prostě jde zaběhat jednou za čas, když má zrovna chuť. Tělu samozřejmě prospěje jakýkoliv pohyb, ale pokud se chceme zlepšovat, pak si trénink žádá více plánování. V žádném případě to ale neznamená, že se musíte každým tréninkem “zničit”. Vždy platí, že i málo je lepší než nic. Jde o to, abychom o pracně získané adaptace a lepší výkonnost nepřišli. Čili, než běhat dva týdny s 5 tréninky týdně, pak týden odpočívat a pak zase začínat, je lepší tréninky rozložit například na 3 dny v týdnu, ale snažit se je dodržovat pravidelně každý týden. Tím však nechci nikoho odrazovat od běhání nutností dodržovat nějaký přesný harmonogram. Jděte si prostě zaběhat, když máte chuť a čas. Jestli ale chcete sledovat zlepšení kondice, pak je tip číslo 1- pravidelnost.
5. Doporučil byste maraton i ostatním, kteří se rozhodují, jaký sport si zvolit a v čem vidíte výhody maratonu oproti jiným sportům?
Já bych mé doporučení spíše zobecnil na běh jako takový, nehledě na jeho délku. Proč? Nepotřebujete žádné speciální vybavení ani prostory, neztrácíte čas přesunem do tělocvičny/ posilovny, běhat lze téměř za jakéhokoliv počasí i přes zimu. Běh nepotřebujete plánovat nijak dlouho dopředu – mám hodinku času, převléknu se a běžím. A i když máme každý svůj osobitý styl, běhat umí každý.
Myslím si, že pro všechny, kteří by si chtěli půlmaraton vyzkoušet, je v prvé řadě největší motivací doběhnout do cíle, bez ohledu na dosažený výkon. Někdo si tím splní položku z “bucket listu”, ale dle vlastní zkušenosti vím, že většině se pocit v cíli natolik zalíbí, že si ho bude chtít zopakovat – samozřejmě v lepším čase . A to může velice dobře fungovat jako skvělá motivace pro další trénink.
Ptal se: Ondřej Doležel, 4. E