Literární druhy, literární žánry
literární druhy: LYRIKA, EPIKA, DRAMA
literární žánry: POVÍDKA, NOVELA, ROMÁN, BALADA, ÓDA, ELEGIE, EPOS,...
epika (děj, příběh, časové a příčinné souvislosti)
lyrika (vyjádření prožitku, citu, nálady autora)
milostná, intimní
přírodní
společenská
reflexivní (úvahová)
drama (dialog i monolog - přímá řeč postav), herci na scéně, scénické poznámky
formy epiky:
a) veršované:
bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů)
historický zpěv (o historických událostech)
epos (rozsáhlý děj)
legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)
b) veršované i prozaické:
báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové = bohové
pohádka - děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem
pověst - o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu
bajka - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
c) prozaické:
povídka - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií
novela - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr
román - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií
novinářská próza - fejeton, reportáž
formy lyriky:
óda - oslavná báseň
hymnus - slavnostní píseň (týká se národa, vlasti ap.)
elegie (žalozpěv) - vyjadřuje smutek
píseň (popěvek) - prostá, zpěvná báseň
lidová
umělá
lyrickoepické skladby:- děj s lyrickými vložkami
balada - pochmurný děj, tragický závěr, dramatický spád, sevřenost, úsečnost výpovědi, dialog
klasická (vliv lidové slovesnosti), nadpřirozené jevy, bytosti
sociální - nositelem tragičnosti jsou společenské poměry
romance - báseň veselé, smavé nálady
básnická povídka (poema) - události ze života jednotlivce
formy dramatu:
tragédie - nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí
komedie - komický obraz zápasu s nedostatky, výsměch chybám a nedostatkům
činohra - složitý a vážný spor mezi postavami, o současných společenských problémech, důraz na autorovo pojetí, řešení konfliktu i psychologické prokreslení postav
Próza ("řeč nevázaná") - v popředí lyrickosyntaktické členění promluvy
Poezie
("řeč vázaná", veršovaná) - v popředí rytmicko-melodické členění promluvy
verš - jednotka melodická, intonační a rytmický celek
konec verše se obvykle kryje s koncem větného úseku × přesah (větný úsek přesahuje do dalšího verše)
rýmová schémata:
rým:
1) střídavý a b a b
2) sdružený a a b b
3) obkročný a b b a
4) přerývaný a b c a, a b c b
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
NEPOVINNÉ:
rytmus - pravidelné opakování
zvukových schémat, např.:
přízvučné a nepřízvučné slabiky = trochej
nepřízvučné a přízvučné slabiky = jamb
přízvučné a dvou nepřízvučných = daktyl
pravidelné opakování vytváří tzv. metrum
opakující se jednotka = stopa (daktylská, daktylotrochejská, trochejská, jambická ap.)
např.: Velké, širé, rodné lány (Sládek)
4 stopý trochej
Za trochu lásky šel bych světa kraj (Vrchlický)
5 stopý jamb
Koho bych miloval širém tom na světě (Neruda)
4 stopý daktyl
rým - zvuková shoda na konci veršů (kromě shodných samohlásek aspoň jedna souhláska)
(lány - strany)
asonance - shoda jen samohlásky (parohy - do vody)